Útlum, nebo restart? Bývalá Škoda Výzkum zvolila risk a změnila se na firmu evropské úrovně

— INOVACE A RŮST

Navazují na víc než stoletou historii výzkumu a vývoje v plzeňském strojírenském podniku Škoda. Museli se vyrovnat s dynamickými změnami na trhu a nakonec se vydat vlastní, riskantní cestou reorganizace a masivních investic do moderních technologií.

Místo zániku tak z Výzkumného a zkušebního ústavu Plzeň roste moderní firma, která se prosazuje na mezinárodním trhu. „Díky úspěšné pětileté investiční fázi teď máme profesionální tým a pracoviště na evropské úrovni,“ říká jednatel a výkonný ředitel společnosti Stanislav Martínek, který VZÚ Plzeň řídí od roku 2017.

Před pěti lety stál před volbou mezi postupným útlumem a riskantním restartem. Nakonec padlo rozhodnutí nastartovat firmu celkovou restrukturalizací a hledáním nových příležitostí, hlavně v odvětví materiálového výzkumu, které se globálně prudce vyvíjí, nebo ve výrobě dopravních prostředků.

Podnik se postupně přeorientoval na nové klienty a to se začíná projevovat na výsledcích. Navzdory pandemii tržby plzeňského VZÚ v roce 2021 vzrostly meziročně o 60 procent při obratu necelých 150 milionů korun.

Vyvázat se z tradičních mantinelů

Přetočit tak tradiční byznys přitom není nic jednoduchého. Vždyť VZÚ Plzeň navazuje na historii, která sahá až do dob Rakouska-Uherska, konkrétně k roku 1907, kdy v plzeňské Škodovce vznikl i samostatný Pokusný ústav.

Celé minulé století plzeňský "výzkumák" poskytoval odborné služby výhradně mateřskému koncernu Škoda a podílel se na jeho výzkumně-vývojových aktivitách. Významnou roli tak hrál například při vývoji klíčových produktů od lokomotiv, turbín a generátorů až po reaktorové nádoby pro jaderné elektrárny v Dukovanech, Jaslovských Bohunicích nebo v maďarském Pakši.

I v devadesátkách Škoda Výzkum, už jako samostatná společnost, spadal pod Škodovku. Až v roce 2006 firmu odkoupila ÚJV Řež ze skupiny ČEZ, která je do současné doby stoprocentním vlastníkem. „Ale dodnes jde o průmyslově orientovaný, materiálově výzkumný podnik,“ popisuje současný Výzkumný a zkušební ústav Plzeň jeho šéf.

Nicméně z Plzně se podnik v posledních letech výrazně rozkročil – ještě v roce 2017 firmy skupiny Škoda tvořily přes 80 procent objemu zakázek, dnes už je jejich podíl necelých 20 procent.

Expanze do leteckého průmyslu
‍
Laboratoře a specializovaná centra VZÚ Plzeň poskytují kromě strojírenského výzkumu i služby ve zkušebnictví nebo specifické povrchové úpravy. Vlajkovou lodí transformace firmy se 110 zaměstnanci je Centrum žárových nástřiků, do kterého VZÚ postupně investoval téměř 100 milionů korun.

Moderní pracoviště v průmyslovém areálu Karlov na Borských polích v Plzni, které je podle slov Stanislava Martínka hotové zhruba z 95 procent, bylo klíčem k získání nových klientů v leteckém i energetickém průmyslu.

„V konstrukci leteckých motorů a u specifických částí jako podvozky mají žárové nástřiky velmi zajímavou pozici. Proto jsme již v roce 2018 přišli se strategií rozšířit naši působnost na tuto část leteckého segmentu,“ upřesňuje jednu z nových cest Martínek.

Transformace VZÚ byla o to specifičtější, že se z velké části odehrávala v době pandemie, která významně zamávala s globální ekonomikou a dodavatelskými řetězci. Firmě tak v roce 2020 vypadli klíčoví zákazníci v oblasti automotive a částečně i ve strojírenství.

„Ale podařilo se nám je brzy nahradit novými zákazníky z jiných odvětví, třeba právě ze zmíněného letectví. I díky tomu, že transformace už byla v pokročilé fázi," podotýká Martínek.

1) Co pokládáte za největší – přelomovou inovaci za uplynulá tři desetiletí?

Internet.
‍2) Jaká byla vaše nejlepší „životní investice“?

Vzdělání.
‍
3) Osobní motto, kterým se řídíte?

Don’t be a dick to yourself, others and the world.

Cesta k dalším příležitostem
‍
Firma se otevřela novým příležitostem a proto poměrně rychle rozšířila svoji působnost. „Velmi často se stalo, že zakázka u konkrétního potenciálního klienta, na kterého jsme mířili, nedopadla. Po cestě jsme však narazili na další firmy podobného zaměření, s nimiž to klaplo daleko lépe. Cesta vás dovede často k dalším příležitostem,“ říká výkonný ředitel Výzkumného a zkušebního ústavu.

Dnes VZÚ poskytuje služby více než 300 zákazníkům napříč energetickým, strojírenským, leteckým nebo automobilovým průmyslem. Mezi současné zákazníky VZÚ patří kromě Škoda Group například Siemens, Doosan, GE Aviation, Bombardier nebo ČEZ.

VZÚ jim nabízí podporu výzkumu a vývoje s využitím počítačové simulace nebo vyhodnocením experimentálních dat, poskytuje služby v oblasti komplexní vibrodiagnostiky a měření hluku nebo v oblasti tepelného zpracování. Má špičkové laboratoře pro chemické, metalografické a defektoskopické zkoušení materiálů, kalibraci nebo testování mechanických vlastností slitin, plastů, kompozitních materiálů, polotovarů i finálních výrobků. A také zkušebny, ve který se testuje pevnost a únavová životnost konstrukcí dopravních prostředků i jiných strojních zařízení.

Co podle ředitele VZÚ rozhodlo o tom, že sázka na transformaci a investice vyšla? „V prvé řadě to byla odvaha a konstantní podpora ze strany vlastníka společnosti, který revitalizaci této unikátní společnosti podporoval navzdory vysoké rizikovosti spojené s kompletní transformací firmy.

Neméně důležitým faktorem je vynikající profesionální tým kolegů, který tuto společnost tvoří a který vidí smysl v tom, co dělá,“ popisuje Stanislav Martínek zásadní support a zároveň už vyhlíží další fázi transformace.

„Prostor pro další rozvoj v oblasti materiálového výzkumu a komplexní diagnostiky je obrovský. Celou firmou prostupuje téma digitalizace a s ní spojené využívání datové vědy a rostoucí průmyslové využívání aditivních technologií, “ naznačuje Martínek další směřování VZÚ.

„Mezi aktuální vývojové směry patří vývoj a využití pokročilých modelů na bázi neuronových sítí v oblasti bezpečnosti a komplexního hodnocení životnosti kritické infrastruktury ČR zejména v jaderné energetice, nebo využití kombinace dostupných metod obrazové a termo-vizuální analýzy pro kontinuální kontrolu kvality a opakovatelnosti procesu aplikace žárového nástřiku a produkce heterogenních povlaků oblasti," dodává.

— TIP BDO

Digitalizace a automatizace firemních procesů

Složitá ekonomická situace posledních let, ale i nedostatek lidí na pracovním trhu, přinutila firmy, aby se snažily svůj byznys zefektivnit: posunout rychlost a kvalitu svých služeb vůči zákazníkům, partnerům i dodavatelskému řetězci, ale i uspořit náklady a pracovní síly.

Robotická automatizace procesů (RPA) může být přínosným řešením. Návratnost investic do takových řešení bývá v řádu jednotek měsíců, maximálně roku. Nedostatek lidí na trhu a rostoucí cena lidské práce pak bude dalším akcelerátorem pro nasazování těchto „virtuálních pracovníků“ pro činnosti s menší přidanou hodnotou. Zapojování umělé inteligence do digitalizačních technologií pak přinese nejen další skokovou změnu ve fungování firem, ale otřese i samotným trhem práce.

ČÍST VÍCE