Příští zastávka: jednorožec. Jak karlínská IT firma získala miliardy na globální expanzi

— INOVACE A RŮST

Byla to operace, která se ladila a připravovala dlouhé měsíce a nakonec se zapsala do dějin českých technologických firem. Ataccama, česko-kanadská společnost specializující se na správu firemních dat, dostala v červnu výměnou za minoritní podíl od globálního fondu Bain Capital Tech Opportunities investici 150 milionů dolarů, v přepočtu 3,6 miliardy korun.

Je to nejvyšší suma, jakou kdy tuzemská společnost získala v investičním kole Series A. I v absolutní hodnotě se pak řadí velmi vysoko, na druhé místo za částky, které vybral Rohlík.cz Tomáše Čupra, tedy pět miliard korun v roce 2021 a 5,4 miliardy korun v roce následujícím.

Pro srovnání: Productboard Huberta Palána například v investičním kole Series D získal 125 milionů dolarů, tehdejším kurzem zhruba 2,7 miliardy korun.

„Společnost Bain Capital Tech Opportunities sdílí naši obchodní vizi a i poslání a tento dodatečný kapitál nám umožní uspokojit rostoucí poptávku, rozšířit naše operace a zároveň urychlit inovace,“ uvedl za Ataccamu její CEO Michal Klaus.

Bain Capital Tech Opportunities patří mezi přední investiční fondy v celosvětovém měřítku a spravuje majetek v hodnotě téměř čtyř bilionů korun. Co to znamená pro valuaci Ataccamy, její vedení nekomentuje. Respektovaný web TechCrunch nicméně uvádí na základě svých zdrojů sumu 550 milionů dolarů, téměř třináct miliard korun.

Dodatkem k mimořádné sumě je, že si Ataccama stanovila cíl stát se jednorožcem, tedy privátně vlastněnou firmou s valuací minimálně jedné miliardy dolarů, přičemž aktuální očekávání Ataccamy jsou na přelomu let 2023 a 2024. Dalším logickým krokem by pak pro firmu mohl být vstup na americkou burzu NASDAQ.

To vše dodává další speciální kontury příběhu, který se roky bez většího zájmu médií nenápadně rodil v jedné z karlínských budov. Ataccama byla založena v roce 2008 jako spinoff Adastry, softwarové konzultační firmy vlastněné triem českých podnikatelů Janem Mrázkem, Janem Červinkou a Petrem Jechem.

Jelikož první z nich za komunismu emigroval do Kanady, mají obě firmy punc česko-kanadské společnosti. Té mladší z nich od začátku velí právě Michal Klaus.

„Naší modlou ale není ani status jednorožce, ani Nasdaq,“ řekl Klaus před časem ve velkém rozhovoru pro Forbes. „Naše motivace je dvojí. Velká část zlepšování světa, kterou táhnou hlavně komerční firmy či úspěšné digitální země, se děje a bude dít díky softwaru, potažmo datům. Vidíme, že v tom můžeme hrát roli, pomoci ke zlepšování světa. Náš mindset je, že chceme být u toho, že by byla chyba tohle nevyužít a nedělat.“

Za druhou motivaci pak označil tým zaměstnanců, který se v průběhu let v deseti pobočkách Ataccamy po světě rozrostl na současných 550 lidí s tím, že jen v uplynulém roce jich přibylo více než 250. „Je radostné, když lidé dělají svoji práci, má pro ně smysl a jsou za ni velmi dobře placeni, dnes už ve světovém měřítku,“ řekl Klaus.

Čím si však Ataccama zájem klientů a nyní i miliardy z investorského fondu vysloužila? Ve zkratce velkým společnostem umožňuje lépe pracovat se všemi datovými vstupy. Pod přece jen abstraktní definicí se konkrétněji skrývá to, že společnosti, jako jsou Google, Amazon a mnoho dalších, dnes pracují s konceptem zvaným big data.

1) Co pokládáte za největší – přelomovou inovaci za uplynulá tři desetiletí?

Bezdrátový přenos dat (GSM, WiFi, Bluetooth...), který následně umožnil vznik mobilních zařízení.
‍2) Jaká byla vaše nejlepší „životní investice“?

Rok života v zahraničí, těsně po pádu komunismu v Evropě – bez prostředků, bez programů jako je Erasmus, atd. Možná to nezní jako „investice“, ale má to ten charakter – byl to takový „seed round“ zkušeností, který mi svět poskytl.
‍
3) Osobní motto, kterým se řídíte?

Nemám osobní motto. Ale čím dál více chápu Havlova slova o pravdě a lásce, které musí zvítězit nad lží a nenávistí.

„To obrovské množství dat musí firmy sbírat a vytěžit z nich nějaké znalosti, díky kterým potom lépe obsluhují zákazníky, rozvíjejí svůj byznys, vytvářejí produkty,“ popsal Michal Klaus pro Forbes. „Schopnost pracovat s velkými daty má jednu složku, které se říká kvalita dat. Nemůžete je jen tak vzít v surové podobě, musíte je předzpracovat, vyčistit. To je jádro toho, co děláme my.“

Firmu čeká období, v němž se velmi svižný běh s neustálým překonáváním osobních rekordů promění v maraton. A na jeho konci může být role globálního lídra oboru. Dalším podpůrným argumentem v tom, že má Ataccama našlápnuto, je mimo jiné třeba nedávné otevření pobočky v Melbourne.

Anglosaský svět je ostatně pro Ataccamu podle Klause od začátku klíčový. „Z hlediska vzniku, myšlenky a energie jsme firma česká, z hlediska toho, kde máme zákazníky, víc severoamerická. Kanada a Amerika jsou pro nás primárním trhem, zdrojem příjmů, růstu, konkurence, impulzů, inovace,“ vysvětluje.

Vyjádřeno čísly: Ataccama za rok 2021 zdvojnásobila své opakované roční tržby (ARR), které činily přibližně 900 milionů korun. Ziskovost firmy majitelé nezveřejňují, mají však interní zásadu vyjádřenou anglickým spojením double digit profitability – tedy že se zisky musí pohybovat ve dvouciferných hodnotách neboli od deseti procent výše.

Vyjádřeno seznamem klientů: mezinárodní portfolio Ataccamy obsahuje Starbucks, Heineken, Bank of Montreal, Raiffeisenbank, T-Mobile US, skupinu Société Générale, ČEZ, francouzský řetězec Auchan, aerolinky Finnair, filipinský Globe Telecom a další a další.

„Podniky potřebují datově dospět, aby si na dnešním dynamickém trhu udržely konkurenceschopnost. Stále více firem chápe, že se neobejdou bez silnější spolupráce mezi IT a byznysovými analytiky. A Ataccama buduje nejlepší cloudovou platformu ve své třídě. Poptávka po této platformě způsobila značný nárůst velikosti průměrné transakce a díky této dynamice vidíme v této investici obrovský potenciál,“ uvedl v tiskové zprávě Dewey Awad, managing director Bain Capital Tech Opportunities.

Obrovský potenciál má totiž celá společnost datových mágů z Karlína.

— TIP BDO

Digitalizace a automatizace firemních procesů

Složitá ekonomická situace posledních let, ale i nedostatek lidí na pracovním trhu, přinutila firmy, aby se snažily svůj byznys zefektivnit: posunout rychlost a kvalitu svých služeb vůči zákazníkům, partnerům i dodavatelskému řetězci, ale i uspořit náklady a pracovní síly.

Robotická automatizace procesů (RPA) může být přínosným řešením. Návratnost investic do takových řešení bývá v řádu jednotek měsíců, maximálně roku. Nedostatek lidí na trhu a rostoucí cena lidské práce pak bude dalším akcelerátorem pro nasazování těchto „virtuálních pracovníků“ pro činnosti s menší přidanou hodnotou. Zapojování umělé inteligence do digitalizačních technologií pak přinese nejen další skokovou změnu ve fungování firem, ale otřese i samotným trhem práce.

ČÍST VÍCE