Cesta k velkému byznysu

Vyhrála druhá varianta. Firma začala se zásadními úpravami kladrubeckého areálu, pořídila první vlastní kamion, sušárny na dřevo i nové technologie, v roce 2005 spustila pořez v druhé provozovně v Drahkově.

Po deseti letech investovala do první paletové linky. Obrat tehdy přesahoval čtvrt miliardy a vypadalo to, že raketový vývoj nemůže nic zastavit. „Pak ale přišel leden 2009 a s ním krize. Svět jako by se zbláznil. Přestaly chodit objednávky, přitom jsme měli zainvestováno, byly tu závazky, které bylo třeba splácet,” říká Marcel Klaus.

Následoval nejtěžší rok jeho života. Podnik se mu nakonec povedlo udržet hlavně díky dobrým vztahům se zákazníky i dodavateli. „Já si ani nepřipouštěl jinou variantu, než že to musí dobře dopadnout. Ale bylo to peklo,” vzpomíná.

V roce 2010 se firmě podařilo přejít k novému bankovnímu domu s výrazně vyšší investiční podporou. Restart vyšel a majitel firmy z něj během následujících let vydupal základ pro současný moderní provoz. „Stáli jsme před dalším rozhodnutím. Mohli jsme vyrábět milion palet na jedné lince a další tři miliony tlouct dál ručně, nebo investovat do větší automatizace,” popisuje Marcel Klaus.

Vsadil opět na modernizaci a investici do technologií. A když se blížilo dvacáté výročí založení firmy, rozhodl se pro pořádný „dárek“ – koupil průmyslovou zónu u Nepomuku a pustil se do stavby nového výrobního areálu na zelené louce za půl miliardy korun. Bez kompromisů a bez omezení, jak říká.

Investice do soběstačnosti

Letos už je v Klaus Timber nainstalovaných pět linek a další přibude příští rok. „Automatizace je klíčová. Technologicky jsme v rámci výroby palet high-tech, posunuli jsme se mezi top evropské firmy oboru. Pro velké zákazníky, jako je třeba BMW, Lego, Siemens, Bosch a další, je sice cena produktu důležitá, ale zrovna tak pro ně roli hraje silný dodavatel, který je produkčně auditovaný a má dobré technologie. To je naše výhoda oproti menším dodavatelům,” popisuje přerod v evropského hráče Marcel Klaus.
‍
Reference od zvučných jmen dál hrají ve prospěch firmy, která se dostala už na sedm milionů vyrobených palet ročně. S investováním ale Marcel Klaus nekončí. „Asi 75 procent řeziva nakupujeme a zbytek si řežeme sami, ale chceme být soběstačnější a mít širší možnosti vlastního pořezu. Proto jsme se pustili do výstavby nové pilnice ve Dvorci,” říká.

Na nezávislost sází i u dopravy. Klaus Timber má 39 kamionů, kterými obsluhuje na 70 procent svých zakázek. Díky tomu se firma vyhnula větším problémům v logistice během pandemie i po ní. Aktuálně zaměstnává na 400 pracovníků z Nepomuku i širokého okolí a další neustále přibývají.

„V současné době se našemu podnikání daří,” říká Klaus. Po zkušenosti z krizového roku 2009 ale zůstává pokorný. „Vím, že žádné schody nevedou do nebe. Aktuálně cítíme lehké ochlazení poptávky, ale věřím, že díky ucelenému výrobnímu cyklu, investicím do automatizace i soběstačnosti v logistice máme silnější postavení než kdy dřív. I když se situace na trhu změní, my to zvládneme,” dodává majitel firmy, která je největším výrobcem palet v Česku.