ZPĚT
— SÁZKA NA ZNAČKU
Historie v moderním kabátě. Značka táhne i zavazuje, říká šéf Madety Milan Teplý
Patří mezi top rodinné firmy u nás, je největším zpracovatelem mléka a také nejznámější potravinovou značkou v Česku. Jihočeská Madeta navazuje na původní Mlékařské družstvo táborské založené v roce 1902 a na trhu tak působí úctyhodných 120 let.

V novodobé historii značku "leští" Milan Teplý, který podnik po revoluci zprivatizoval, postupně pozvedl roztroušené mlékárenské závody a Jihočeským mlékárnám v roce 2002 vrátil původní název. Rok 2022 byl proto ve znamení kulatého výročí, vlastně dvojitého. Vzhledem k turbulentní době však nebylo čas na pořádné bilancování. A to je možná škoda, protože příběh jihočeského podniku ukazuje, jak lze tradiční značku úspěšně oprášit a v novém kabátě nasměrovat k úspěchu v 21. století.

„Jde o značku s obrovskou tradicí. Je jednoduchá a snadno identifikovatelná. Díky tomu povědomí o naší skupině vzrostlo a jsem rád, že se to podařilo," říká o návratu k historickému názvu Madeta Milan Teplý.

Úspěšná značka podle něj zároveň zavazuje. „Spousta lidí si řekne, že je to stará a bohatá značka, tak může přispívat na nejrůznější aktivity. Když to jde, tak se snažíme. Přispěli jsme na nákup inkubátorů v českobudějovické porodnici za 1,5 milionu. Ale není v našich možnostech podpořit všechno a hodně lidí se na nás pak zlobí a mají nám za zlé, že zrovna je jsme nepodpořili,“ podotýká generální ředitel a hlavní vlastník skupiny Madeta.

Dávat si postupné cíle

V jihočeském podniku Milan Teplý působí od poloviny 70. let, na začátku těch 90. se po vnitropodnikových volbách stal generálním manažerem a od roku 1997 je i většinovým majitelem dnes už českobudějovické společnosti.

Je mu přes sedmdesát, přesto největší českou mlékárnu stále kormidluje. V rodinném byznysu ho už ale skoro 20 let doplňuje syn Jan, který je obchodním ředitelem Madety a má na starosti také jakost, výzkum a vývoj i marketing Madety.

Skupina v posledních letech generovala obrat kolem pěti miliard korun a přiměřenou ziskovost. V roce 2021 se navzdory dvěma rokům covidu poprvé otřela o magickou hranici šesti miliard.

„Pro nás jako rodinnou firmu je nejdůležitější, jestli tu Madeta bude ještě za deset, dvacet či padesát let. Velké korporace to dělají úplně obráceně. Nastaví si vysoké růstové cíle a pak z toho zblbnou," říká o postupném růstu Jan Teplý, který by jednou měl vedení společnosti po otci převzít.

Čtyři závody Madety v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Pelhřimově a Plané nad Lužnicí zaměstnávají 1500 lidí a zpracují téměř milion litrů mléka denně. Jejich brány opouští více než 250 druhů výrobků v celkovém ročním objemu 350 milionů kusů. Přibližně čtvrtina produkce pak míří do zahraničí, států Evropské unie, Asie, Afriky i Ameriky.
Miliardové investice do moderních závodů

U toho si ale firma nevystačí jen s tradicí. Posledních sedm let tak masivně investuje do modernizace výroby. Od konce roku 2020 funguje obrovská nová sýrárna v Plané nad Lužnicí, která dokáže denně produkovat až 42 tun sýrů. Stála bezmála 800 milionů korun a stala se historicky největší investicí Madety.

Milan Teplý tehdy mluvil o tom, že si moderním závodem splnil sen. Ale s investicemi rozhodně neskončil. V uplynulém roce Madeta zmodernizovala výrobu plísňového sýra niva v Českém Krumlově, čímž se jí podařilo zvýšit kapacitu tamního závodu o polovinu a produkovat až 21 tun sýru ze 180 tisíců litrů mléka denně.

Do modernizace krumlovského závodu společnost postupně investovala čtvrt miliardy a v budoucnu se chystá ještě robotizace vyklápění sýrových bochníků z forem. Plán je více nivy exportovat, do zahraničí totiž zatím míří jen pět procent výroby tohoto sýra.

Kolem 400 milionů společnost investuje také do pelhřimovského závodu, kde od února pracuje na modernizaci výroby trvanlivého mléka. Podle Teplého jde o poslední závod Madety, který potřeboval větší investice. Technologie v Pelhřimově totiž sloužila kolem dvou desetiletí. „Plán je, aby bylo všechno funkční od června,“ říká 73. nejbohatší Čech, jehož jmění Forbes odhadl na 5,5 miliardy korun.
1) Co pokládáte za největší – přelomovou inovaci za uplynulá tři desetiletí?

Pro mě to je to, jak se nám k naprosté dokonalosti povedlo dovést výrobu Lipánku.

2) Jaká byla vaše nejlepší „životní investice“?

To, že jsem přesvědčil syna zapojit se do Madety, i když měl jiné plány. Z hlediska odbornosti je dnes na mimořádné úrovni.

3) Osobní motto, kterým se řídíte?

„Nepodělat se z problémů.“
Jasná vize a cesta z blázince

Od počátku, kdy stál v čele tehdy ještě Jihočeských mlékáren, měl Milan Teplý jasnou vizi, jak má společnost vypadat. „Musel jsem svést boj o to, aby se podnik nerozpadl na jednotlivé závody, kdy by každý měl svoji máslárničku a mlékárničku. Díky vzdáleným příbuzným jsem už za minulého režimu měl povědomí, jak podobní hráči fungují v zahraničí,“ líčí manažer.

Rozhodl se udržet podnik pohromadě, i když se počet závodů o něco snížil. „Máme tak pod jedním vedením čtyři závody, z nichž se každý specializuje na několik výrobků. Spoustu lidí to naštvalo, někdo i odešel. A kdo zůstal, nakonec mé vizi podlehl,“ dodává Teplý.

Firma za 46 let, kdy v ní Teplý působí, urazila obrovský kus cesty. „Tehdejší doba byl neuvěřitelný blázinec. Když už se nám náhodou podařilo vyjet do zahraničí, tak jsme na všechno koukali s otevřenou pusou. Všechno pro nás bylo úžasné a neuvěřitelné. Z dnešního hlediska bych řekl, že naše podniky byly prostě podkapitalizované a chyběly jim prostředky.“

Dnes už je všechno jinde. „Dříve nás chtěly převzít firmy z Nizozemska nebo Francie. Nakonec jsme si vystačili sami. Dnes zahraniční firmy, co nám montovaly technologii v Českém Krumlově nebo Plané, říkají, že třeba sýrárnu na takové úrovní jako my v zahraničí nemají,“ pochvaluje si podnikatel, jemuž mlékařina učarovala během studií na pražské VŠCHT.
Předat impérium v co nejlepší kondici

Postupně se připravuje i na dobu, kdy bude muset řízení jihočeského impéria předat. Byť to mezi ním a jeho synem občas jiskří, Milan Teplý si pochvaluje, že se má o koho opřít a postupně rozdělit pravomoci i rozvrstvit rozhodování. „To, že mám Honzu, který se mnou pracuje, je samozřejmě klíčové a v tom mám oproti některým jiným zakladatelům štěstí," říkal pro Forbes už dříve.

To že syna přesvědčil, aby se do řízení Madety zapojil, považuje dnes Milan Teplý za svou nejlepší životní investici. „Z hlediska odbornosti je dnes Honza na mimořádné úrovni," podotýká.

Zároveň ale kolem sebe i kolem svého syna postupně staví partu 10 až 12 top manažerů, kteří mají značku dál rozvíjet. Musí ale Madetu ctít a vážit si toho, že jim zajišťuje velmi dobré žití a stabilitu „Jeden vojevůdce sice být má, ale v této velikosti firmy už to musí být také kolektivní rozhodování," ví dobře současný "generál".

Stejně jako další české podniky, má i Madeta aktuálně starosti hlavně s drahými energiemi. Nálady na elektřinu stouply meziročně o 90 až 100 procent, tedy o stovky milionů korun. Madeta musela zdražit, rozpočet je přesto napnutější a v některých měsících padá do červených čísel.

„Energetická krize má devastující dopady,“ konstatuje šéf Madety. Hned ale doplňuje: „Přesto věřím, že všechno překonáme. Finančně jsme zdraví a krize lidi stmeluje. Poprvé v mojí kariéře lidé při odchodu na oběd přerušují výrobu, aby všude zhasli a nikde nenechali téct vodu.“

Vychází z toho, že i dobu covidovou firma zvládla nakonec velmi dobře, navzdory tomu, že jí vypadly trhy v Libanonu a Spojených arabských emirátech. „Tuto krizi celý český potravinářský průmysl i zemědělci zvládli podle mého názoru noblesně. Madeta z toho taky vyšla nad očekávání dobře, a tak doufejme, že nám to dodá sílu i do příštích měsíců,“ uzavírá Milan Teplý.
— TIP BDO
ESG aneb udržitelnost jako příležitost
ESG je hodnotící rámec tří oblastí řízení firem, který sleduje, jak je firma ohleduplná vůči životnímu prostředí, vůči lidem a jaký je způsob jejího řízení.

Jaké má ESG pilíře?

Environmental – zahrnuje standardy, které se zaměřují na dopad činnosti firmy na životní prostředí a rizika, která z něj vyplývají. Jedná se například o zmírňování změny či adaptace na změnu klimatu, nakládání s odpadem nebo podpora biodiverzity.
ČÍST VÍCE