ZPĚT
— LIDÉ A VZTAHY
Firma, ze které se neodchází. Nejvíc investujeme do našich lidí, říká spolumajitel Ixperty
Když se pětice manažerů rozhodla odkoupit část jedné z největších technologických firem na světě, měla jediný cíl: nezklamat svých 120 zaměstnanců, kteří se rozhodli jít do neznáma s ní. Za osm let se z neznámé společnosti Ixperta podařilo vybudovat předního inovátora ve světě informačních technologií, kterému věří velké korporace, startupy i státní správa. A zásadní roli v tom hrála firemní kultura, z Ixperty totiž zaměstnanci neodcházejí.

Pocit, že je Ixperta rodinná firma, získáte už při vstupu do dveří. Nevítá vás armáda recepčních zpoza skleněného pultu, kávu nabídne sám ředitel, který vás hbitě pozdraví ze své otevřené kanceláře. „Rodinná atmosféra je důvod, proč se nám tolik daří. A hlavně to, díky čemu se nám podařilo firmu vůbec rozjet,“ usmívá se Tomáš Hájek, jeden z majitelů společnosti, který dnes zodpovídá za strategický rozvoj a finanční řízení celé skupiny.

V roce 2014 společně s dalšími členy managementu odkoupil stoprocentní podíl ve společnosti Siemens Enterprise Communications, divizi předního technologického giganta. Z manažerů proslulého globálního koncernu se tak ze dne na den stali majitelé neznámé české firmy.

„Do vínku jsme tehdy dostali rozpracované zakázky, klienty, a především zaměstnance. Neměli jsme ale na rozjezd žádný kapitál a na výplatní pásce bylo 120 lidí, kteří se k mému milému zjištění rozhodli jít s námi,“ vzpomíná Tomáš Hájek na nelehké začátky vlastního podnikání. „Právě oni byli závazek, kvůli kterému jsme si řekli, že to musíme zvládnout, i kdyby se dělo cokoliv,“ dodává.
Firmě nakonec pomohli lidé, kteří ji podrželi, banka, ale i konjunktura. V roce 2021 Ixperta dosáhla obratu 750 milionů korun, má přes dvě stě zaměstnanců a v jednom z nejkonkurenčnějších oborů také nevídaně nízkou fluktuaci. „Zaměstnanci jsou pořád to nejcennější, co naše firma má. Nemáme unikátní technologie, které jinde nenajdete, jedinečné know-how ani výrobek. Co ale máme, je tým velice schopných lidí a otevřená firemní kultura, které si vážíme,“ vysvětluje Tomáš Hájek.

Jak se taková zaměstnanci hledají? „Velmi těžko. Proto investujeme nejvíc do toho, aby nám neodcházeli. To je naše priorita. Samozřejmě se stává, že se lidé stěhují, hledají další výzvu nebo jim někde jinde nabídnou víc peněz. A právě tomu se snažíme předcházet: motivujeme je finančně, přijímáme zajímavé, technicky složité zakázky tak, aby výzvu měli u nás a nemuseli ji hledat jinde,“ říká Hájek

Otevřené firemní kultuře podle něj přispívá i to, že si kávu vaří sám. „V kuchyňce se dozvíte spoustu věcí, které by vám kolegové v kanceláři neřekli,“ směje se.

Z korporátního prostředí, ze kterého Ixperta vzešla, se firma snaží vzít to dobré, a naopak to, co nefungovalo nebo už bylo moc byrokratické, neaplikovat. Nefunguje tu paušální navyšování mezd ani automatické povyšování po pěti letech.

„Pořád si říkáme že jsme rodinná firma, kde se všichni známe. A snažíme se přistupovat ke každému člověku individuálně. Pokud je někdo mimořádně výkonný, může se během relativně krátké doby stát vedoucím oddělení případně i členem širšího managementu.
1) Co pokládáte za největší – přelomovou inovaci za uplynulá tři desetiletí?

Jednoznačně mobilní telefon se všemi funkcemi, jak ho známe dnes. Přeneseně se dá říct, že díky mobilnímu telefonu nosíte v kapse celý svět.

2) Jaká byla vaše nejlepší „životní investice“?

Jednoznačně do mého vzdělání a jazykových dovedností.

3) Osobní motto, kterým se řídíte?

Nelituj toho, co jsi udělal, ale lituj toho, co jsi neudělal.
Naopak pokud někdo odvádí standardní pracovní výkony a ani netouží být manažerem, může být řadový zaměstnanec třeba patnáct let. Ostatně nemůžete mít ve firmě jen samé manažery. Stejně tak je to s odměnami – pokud někdo odvádí nadstandardní práci, tak má nadstandardní mzdové ohodnocení. Chceme udržet elementární spravedlnost a všímají si toho i zaměstnanci, “ popisuje Tomáš Hájek.

Na tom, kdo je v každém týmu nejlepší, kdo nejméně výkonný a kdo naopak průměrný, se musí shodnout všichni jednatelé. A výkonům pak musí odpovídat platy. „Kdybychom se podívali na seznam zaměstnanců s jejich odměnami a jména skryli, musíme být všichni schopní ta správná jména zpátky doplnit,“ vysvětluje zjednodušeně Hájek.

Udržet řízení na takto osobní rovině ale jde jen do určitého počtu zaměstnanců. „Počet lidí, který máme dnes, je pro to hraniční. Pokud bychom chtěli růst, a ten potenciál k tomu na trhu je, tak to bude formou dceřiných společností tak, abychom mohli firmu rozdělit na menší celky a naši filozofii udržet,“ říká.

Čím víc zaměstnanců firma má, tím kvalitněji musí podle něj nastavit vnitřní procesy. Cílem je, aby se co nejméně pracovníků muselo zabývat vnitřním chodem firmy. Do back office týmu tak patří jen asi patnáct z více než dvou stovek zaměstnanců. Ti musí interní procesy utáhnout. „A tady se znovu vracíme ke kvalitě našich lidí. Bez ní by to nešlo,“ uzavírá Tomáš Hájek.
— TIP BDO
Jak se vyrovnat s nedostatkem lidí
Hrozba nedostatku pracovních sil se v současné době dotýká většiny českých firem. Celosvětově se jedná o jednu ze tří největších obav ředitelů a jednatelů firem.

Lidé podnikům chybí na všech úrovních od dělnických profesí po vysoce kvalifikované odborníky. A v mnoha oborech je o lidi doslova boj – firmy si zaměstnance přetahují a předhánějí se s finančními nabídkami, náborovými příspěvky či benefity. To ale dnes lidem obvykle nestačí.

Jednoduché řešení tohoto problému neexistuje. Existují ale možnosti, jak svou firmu dobře připravit na současný stav a očekávaný vývoj trhu práce v budoucnu.
ČÍST VÍCE