ZPĚT
— VSTŘÍC VÝZVÁM
Lidé by měli sami cítit potřebu něco změnit, říká šéf Toyoty v Česku Martin Peleška
Od roku 2035 se budou v EU prodávat jen nová auta, která mají nulové emise uhlíku. Už v roce 2025 má začít platit emisní norma Euro 7, která výrazně zpřísňuje podmínky hlavně pro dieselové motory, stanovuje limit životnosti baterií v elektromobilech, zavádí měření uvolněných pevných částic při otěru brzd a do budoucna i pneumatik.

Automobilový průmysl, už tak převrácený naruby, čekají další zásadní změny. „Pokud existují kroky, které automobilový průmysl může udělat v cestě k udržitelnosti, tak by je udělat měl, a to v maximální možné míře. Je to jedno z odvětví, která jsou v posledních 120 letech nositeli pokroku, takže by mělo být na špičce nejen ve vývoji technologií, ale i v udržitelnosti. Musíme se o to snažit nejen na úrovni provozu aut, ale i na úrovni výroby a navazujících logistických řetězců a procesů," říká šéf českého zastoupení Toyoty Martin Peleška.

Vše spěje k absolutní přednosti pro výrobu elektromobilů, i japonská Toyota uvedla první bateriové modely bZ4X a Proace Electric a do pěti let chce mít na trhu nejméně deset nových vozidel s nulovými emisemi, ale udržitelnou budoucnost autoprůmyslu vidí trochu jinak než jen v zásuvkách a trafostanicích, dlouhodobě sází na nízkoemisní hybridy a prokopává cestu vodíkovým pohonům, ať už ve formě použití vodíkového palivového článku, nebo přímého spalování ve standardním konvenčním motoru.

„Rozhodně nejsme proti emisním limitům, jen si myslím, že se ke snižování emisí dá dojít přirozenější cestou. Nemá smysl něco tlačit na sílu, lidé by nejdříve měli sami cítit potřebu něco změnit. A zároveň je dobré si uvědomit, že „nepřítelem“ přece není spalovací motor, ale emise. Ty je nutné snižovat s respektem k technologické neutralitě,“ myslí si Country Director Toyota Central Europe – Czech.

Příliš velké sousto

Japonská Toyota je průkopníkem hybridních pohonů, které vyvíjí už od roku 1997 a současná pátá generace její průlomové technologie je absolutní špičkou. A ví to i zákazníci – celkový prodej hybridů vyráběných Toyotou přesáhl 20 milionů vozů, přičemž posledních 10 milionů opustilo showroomy během pěti let.

V Česku si Toyota stále upevňuje pozici na trhu, navzdory tomu, že celé odvětví bojovalo s covidem, kritickým nedostatkem některých dílů a následně i rozpadem dodavatelských řetězců. V roce 2021 na tuzemském trhu rekordně znásobila počet uzavřených smluv a teď to vypadá na další úspěšný rok zakončený na cestě k třetí pozici na trhu. Hybridy se přitom na prodejích podílejí ze tří čtvrtin.

V městských podmínkách jsou hybridy schopny jezdit 70 až 80 procent času jen na elektromotor, vykazují rekordně nízkou produkci zplodin a přispívají i k výraznému snížení emisí, jejichž zdrojem není spalování pohonných hmot. Zároveň při zpomalování, či brždění dochází k rekuperaci a ta šetří brzdové kotouče i destičky. To má další pozitivní vliv na snížení emisí pevných částic.

Přesto budou muset nejspíš brzy ustoupit plně bateriovým autům. „Ale přechod pouze na elektřinu znamená razantní skok, který není založený na postupném vývoji ani na stavu současné poptávky a nabídky. To může znamenat už za pět let problém,“ upozorňuje šéf Toyoty v Česku.

Elektromobily dnes stojí kolem milionu korun, než se výrobcům podaří snížit cenu, zvýšit kapacitu baterií a než se podaří dostatečně rozšířit infrastrukturu, budou určeny jen určitému segmentu zákazníků.
Stárnoucí vozový park

„Chybí mi tu mezistupeň, nemůžeme chtít hned úplně všechno. Hybridy nebo plug-in hybridy jsou také z velké části elektroauta, jen k tomu mají i konvenční motor. Když však direktivně nařídíte, že konvenční motory musí skončit, uměle ohnete trh a zvyšujete pravděpodobnost, že se vám to vyvalí bokem. Například může dojít k tomu, že se bude nadměrně jezdit ve starých ojetinách, anebo že se zastaví vývoj spalovacích motorů a technologie třeba z roku 2020 se bude na silnicích objevovat ještě v roce 2050, což situaci rozhodně nezlepší," podotýká Martin Peleška.

V Česku a na Slovensku se vyrábějí jedna z nejekologičtějších aut současnosti, ale po našich silnicích jezdí v průměru šestnáct let staré vozy. „Obávám se, že se to může zhoršit. Pokud chceme opravdu snížit emisní stopu, tak bychom měli nejdříve zapracovat na obnově vozového parku," doplňuje.

Budoucnost by podle něj měla být svobodnější. „Dnes se v plánech čisté mobility v podstatě nařizuje, která technologie je správná a která je špatná, která si zaslouží podporu a která ne. A to je podle mě špatně. Pokud automobilky dokážou vyvinout technologii, která limity splní, proč jim to zakazovat? O budoucnosti by měla rozhodovat poptávka, zákazníci a jejich potřeby. Rozhodně nejsme proti emisním limitům, naopak ten přístup je správný, jen si myslím, že se ke snižování emisí dá dojít přirozenější cestou – dejte nám pravidla, dejte nám klidně i přísné limity a nechte na nás, jak je splníme," vysvětluje svůj pohled charismatický Martin Peleška, který k japonské značce přešel v roce 2006 po sedmi letech u českého importéra fordů.

Byl odpovědný za aktivity společnosti Toyota Motor Czech v oblasti prodeje a marketingu, absolvoval tříletou stáž v evropské centrále Toyoty v Bruselu a pak převzal pozici obchodního a marketingového ředitele v Česku. Od roku 2015 je ředitelem společnosti Toyota Central Europe Czech a šéfuje i českému zastoupení značky Lexus.
1) Co pokládáte za největší – přelomovou inovaci za uplynulá tři desetiletí?

Zůstaneme-li u aut, tak je to jednoznačně dotažení použití palivového vodíkového článku a jeho použití v Toyota Mirai druhé generace.
2) Jaká byla vaše nejlepší „životní investice“?

Za největší životní investici považuji tříletý pobyt v Toyota Motor Europe v Bruselu. Byla to dosud největší životní i pracovní zkušenost s obrovským přesahem do rodinného života a děkuji manželce a dětem, že v tomhle „investičním projektu“ byly silnou oporou.

3) Osobní motto, kterým se řídíte?

Mám dvě věci, kterých se snažím držet:
a) slušnost a respekt není výraz slabosti,
b) snaha co nejlépe předvídat budoucí situace a to jak v pracovním, tak také v soukromém životě.
Vodíkový pionýr

Toyota také patří k průkopníkům vodíkové technologie, která se konečně dostává ke slovu i v Česku. A vodík by se mohl stát palivem budoucnosti. Vodíková Toyota Mirai pomáhá ukázat v praxi, že to není sci-fi.

„Je to jedna z možných cest, kterou by byla škoda opouštět. Dnes jsou auta na vodíkové palivové články schopna nabídnout srovnatelné jízdní vlastnosti a mnohem čistší provoz. Jsou to pojízdné elektrárny, přitom jezdí jako běžná auta, tankují se jako běžná auta, mají srovnatelnou spotřebu a vypouštějí jen čistou vodu. Troufám si říct, že za pět až sedm let budou vodíkové vozy v podobné situaci jako dnes elektromobily," popisuje Peleška.

Toyota ale vodík nebere jako palivo, které se bude používat jen v osobních autech, využití může najít hlavně v nákladní nebo městské hromadné dopravě. „Obecně vodík vidíme jako nový zdroj a nosič energie, který může fungovat lépe než konvenční paliva. Bude to komplikovaná cesta, ale pokud se přidají i ostatní odvětví, tak vodík bude jednoznačně budoucnost. V tuto chvíli se věnujeme i vývoji nízkoemisního spalovacího motoru na vodík."

Automobilky mají podle Marina Pelešky spoustu prostoru, aby byly ekologicky šetrnější. „Globálně je obrovským tématem voda – její spotřeba, znečištění, recyklace – a je důležité, aby se automobilky snažily být při hospodaření s vodou soběstačné. Můžeme pracovat na snižování spotřeby energií a celkové emisní stopy v rámci výroby. Jednou z důležitých oblastí je i diskuse se subdodavateli, tam mohou mít automobilky výrazný vliv a tlačit na udržitelnost, stejně jako tlačí na kvalitu a cenu. A nezapomínejme také na dealerskou síť," popisuje jednu z možných cest.

Udržitelná výroba

Velmi důležitým krokem pro Toyotu bylo plné převzetí montážního závodu ve středočeském Kolíně. Ten vznikl jako joint venture společností Toyota Motor Corporation a francouzské Groupe PSA a od roku 2005 vyráběl na stejném základu malé modely Toyoty, Peugeotu i Citroënu. Na začátku roku 2021 ale továrnu převzala a přejmenovala na Toyota Motor Manufacturing Czech Republic. Dnes tu vyrábí klíčový model Yaris i nové Aygo X.

A výroba Toyoty v Kolíně je od začátku nastavená maximálně udržitelně a závod používá nejekologičtější dostupné technologie, což stvrzují certifikace. A automobilka se snaží dělat další kroky – například dělá audity při stavbě nových dealerství, zlepšuje postupy v servisech či lakovnách a váže svoje dodavatele různými certifikáty, které musí dodržovat. „Tlak na ně bude dál stoupat a budou se přidávat další závazky," podotýká Peleška.

Může být podle něj auto někdy plně recyklovatelné, aby se z něj v duchu cirkulární ekonomiky nestal odpad poté, co doslouží? „My k tomu jednoznačně míříme. Už teď probíhá například projekt recyklace plastových dílů, který pomáhá ušetřit devadesát procent CO2. Toyota má také svozový systém po celé Evropě, který umožňuje stoprocentní recyklaci baterie a poté opět výrobu nových kusů. Máme dlouhodobé cíle: nulové emise v celém řetězci, ochrana vody a přírody a zároveň plně recyklovatelná auta. Časový horizont je sice stanovený až do roku 2050, což může někomu připadat příliš vzdálené a neuchopitelné, ale my se k těm cílům skutečně průběžně blížíme," dodává Martin Peleška.
— TIP BDO
Jak se účinně bránit kyberútokům
Válka na Ukrajině a její dopady v kyberprostoru výrazně otřásly sebevědomím firem v oblasti zabezpečení své IT infrastruktury.

Firmy by se neměly bát pouze útoku na své vlastní systémy, ale také útoků na slabá místa dodavatelského řetězce. Řada firem se domnívá, že jejich kybernetická bezpečnost končí na hranicí jejich firewallu, ale to v současné době nestačí.
ČÍST VÍCE